Teach them to question everything

George Carlin (1937-2008) byl americký kritik všeho druhu, proslavili jej jeho stand-up shows a před časem jsem si ho oblíbil a hltám zábavné, sprosté, myšlenkami nabušené záznamy jeho vystoupení na YouTube.

Dá se říct, že každý jeho výstup/přednáška je natolik inspirativní, až to bolí. Za všechny které jsem viděl jsem vybral jedno video – “Teach them to question everything“. Má jen minutu, zapni to!

Ta myšlenka je přece tak jednoduchá a praktická. Ptát se, zjišťovat, proč to tak je a proč to mám dělat zrovna takto. Spoustu věcí totiž děláme nelogicky a iracionálně – viz můj starší článek, jen proto, že se to tak dělá, přitom existuje lepší řešení, které nabízí méně námahy a lepší výsledek. Inovaci.

Pro nalezení lepšího řešení (respektive obhájení toho stávajícího) je důležitý pohled z odstupu. Nebát se přemýšlet o neobvyklých postupech. Tak moderní a cool pojem “thinking outside the box” určitě znáš. Zkus se na věci dívat z různých úhlů a kriticky myslet. Bořit stereotypy.

Je i tvůj Android pomalý jak… zkus Tag Home!

Onehdá jsem jel vlakem a myslel jsem, že můj Android vyhodím z okna. Samsung Spica, kdysi nejrychlejší korejský Android s 800 MHz procesorem se totálně zasekl a 2 minuty s ním nebyla řeč. Přemýšlel jsem, že jak dojdu domů, vezmu kladivo a hřebík a ten mobil někam přibiju.

Začal jsem hledat nějaké minimalistické launchery, které by moji agónii alespoň trochu omezili, když už si nový mobil kupovat nechci. Po mnoho omylech jsem narazil na nenápadný launcher Tag Home. Odkaz vede na verzi pro Android 1.6/2.1, dá se vygooglit i novější.

Již z návzu je patrné, že jeho hlavní funkcí je tagování aplikací a jejich příjemnější zobrazení. No ale to hlavní je rychlost, launcher je skutečně rychlý a pracuje se s ním příjemně. Já sám widgety nevyužívám, nevyužívám ani další plochy takže je pro mě rychlost a pohotový přístup k aplikacím to hlavní, nic jiného mě nezajímá.

O původu slova robot

//našel jsem tenhle článek z mého ztraceného blogu ve wayback machine :)

Seděl tak Karel, syn Čapka Antonína, na stolici a mnul si ovar. I hnul se ten ovar a jak se hnul, v mysli jeho se cosi hnulo a novou hru mu do té mysli přineslo. Však přemýšlel Karel, co že to za chtíč v jeho mysli ten pohyb způsobilo, načež nápad na divadelní hru dostal.

I zeptal se svého rodného bratra Josefa, který léta páně 1917 na zahradě ve Svatoňovicích Malých plevel plel, jak že volati se má stroj člověku ne nepodobný, však city neobdařený a z vůle člověka stvořený. Ošklivě Josef zaklel, když o kopřivu popýlil se, a odvětil Karlovi: “I ty bratře utopicky smýšlející, bez práce koláče nejsou a plevel se sám nevyplení!” Však nálada se zlepšila jemu, když mezi plevelem rebarboru našel.

Toto Karla zarmoutilo velmi, a mnoho nocí oči nezamhouřil, jen čaje z Britské Indie usrkával a rebarborovou buchtu k čaji s chutí přikusoval. Avšak jednu noc vstal z postele, a bratra Josefa se zeptat šel. “Bratříčku, vstávej, vymyslil jsem název tomu stroji! Labor jmenovat se bude, a bude sloužit dobře lidem.” Josef prozřel a děl: “Labor volat chceš ho? Ach bratře, my tady robotujeme, Robot ho zvi!” Znamenitý nápad bratře pomyslil si Karel, popřál bratrovi noc dobrou a šel spát. A už věděl, co bude dělat následujícího rána. Pomůže Josefovi plevel vyplít.

//Smyslem tohoto článku nebylo nic jiného, než publikování této zábavné myšlenky, která mě provází už snad od primy. Zdravím bývalého profesora češtiny…