O původu slova robot

//našel jsem tenhle článek z mého ztraceného blogu ve wayback machine :)

Seděl tak Karel, syn Čapka Antonína, na stolici a mnul si ovar. I hnul se ten ovar a jak se hnul, v mysli jeho se cosi hnulo a novou hru mu do té mysli přineslo. Však přemýšlel Karel, co že to za chtíč v jeho mysli ten pohyb způsobilo, načež nápad na divadelní hru dostal.

I zeptal se svého rodného bratra Josefa, který léta páně 1917 na zahradě ve Svatoňovicích Malých plevel plel, jak že volati se má stroj člověku ne nepodobný, však city neobdařený a z vůle člověka stvořený. Ošklivě Josef zaklel, když o kopřivu popýlil se, a odvětil Karlovi: “I ty bratře utopicky smýšlející, bez práce koláče nejsou a plevel se sám nevyplení!” Však nálada se zlepšila jemu, když mezi plevelem rebarboru našel.

Toto Karla zarmoutilo velmi, a mnoho nocí oči nezamhouřil, jen čaje z Britské Indie usrkával a rebarborovou buchtu k čaji s chutí přikusoval. Avšak jednu noc vstal z postele, a bratra Josefa se zeptat šel. “Bratříčku, vstávej, vymyslil jsem název tomu stroji! Labor jmenovat se bude, a bude sloužit dobře lidem.” Josef prozřel a děl: “Labor volat chceš ho? Ach bratře, my tady robotujeme, Robot ho zvi!” Znamenitý nápad bratře pomyslil si Karel, popřál bratrovi noc dobrou a šel spát. A už věděl, co bude dělat následujícího rána. Pomůže Josefovi plevel vyplít.

//Smyslem tohoto článku nebylo nic jiného, než publikování této zábavné myšlenky, která mě provází už snad od primy. Zdravím bývalého profesora češtiny…