Jak si udělat sdílené úložiště z Raspberry Pi

Dnes si ukážeme, jak si udělat sdílený disk ve vaší lokální síti. Použijeme k tomu Raspberry Pi a software Samba.

Připojení k Raspberry

Instalaci jsem popsal už v minulém článku.

Nastartujeme příkazovou řádku (cmd) a připojíme se příkazem:

ssh pi@raspberrypi

Instalace Samby

Použijeme Sambu – tím pádem budeme moci z Windows přistupovat do souborového sytému Raspberry.

sudo apt-get update
sudo apt-get upgrade
sudo apt-get install samba samba-common-bin

Konfigurace Samby

Vytvoříme si složku /home/pi/share, která bude sdílená.

mkdir /home/pi/share

Otevřeme si konfigurační soubor v editoru “nano”

sudo nano /etc/samba/smb.conf

A na konec souboru můžeme psát vlastní nastavení. Hlavně definici sdílené složky – její cestu, název atd.

[share]
path = /home/pi/share
writeable=Yes
create mask=0777
directory mask=0777
public=no

Uložíme pomocí Ctrl+X a následně Y.

Samba uživatel

Vytvoříme si Samba uživatele, pro jednoduchost ho nazveme pi (stejně jako defaultně vytvořený unixový uživatel na Raspberry). Zeptá se nás to na heslo tak si nějaké zvolíme.

sudo smbpasswd -a pi

Sambu restartujeme:

sudo service smbd restart

Jdeme se připojit

Nyní ve Windows průzkumníku zadáme cestu (a nebo se tam proklikáme přes Síť):

\\RASPBERRYPI\pi

Vyplníme uživatelské jméno, které jsme si vytvořili (pi) a zvolené heslo. A jsme tam, v domovské složce Raspberry (/home/pi/share).

Jak si udělat webový server z Raspberry Pi

Raspberry je malinký počítač, který můžete využít ke spoustě věcí. My si ukážeme, jak si na něm postavit vlastní webový server. Nebude mít žádné grafické rozhraní, ovládat ho budeme jako správní nerdové přes příkazovou řádku.

Moje krásné Raspberry Pi 3B+ v krabičce z 3D tiskárny

Instalace Raspbianu

Pokud už Raspbian (speciálně upravená verze Linuxu) nainstalovaný máme, zkontrolujeme jen, že máme povolené SSH. Pokud ne tak:

  • Stáhneme si Raspbian Lite a rozbalíme ho. Získáme tím .img soubor.
  • Dále si stáhneme Win32 Disk Imager a stažený .img soubor “vypálíme” na Micro SD kartu.
  • Na kartě vzniknou dva oddíly a na tom s názvem “boot” vytvoříme prázdný textový soubor (bez přípony) s názvem “ssh”. Tím povolíme SSH připojení.
  • Kartu můžete vyndat z počítače a vložit do Raspberry, které už máme připojené ethernetovým kabelem k síti (ke stejné jako jsme my na velkém počítači) a do elektriky.

Připojení k Raspberry

Nastartujeme příkazovou řádku (cmd) a připojíme se příkazem:

ssh pi@raspberrypi

Výchozí heslo je “raspberry”. Předpokládám, že máte novou verzi Windows 10, které mají integrovaného ssh klienta, jinak použijte třeba Putty. A jsme tam!

Instalace Apache

Jako webový server použijeme Apache2 – nehynoucí klasiku. Trojicí příkazů systém zaktualizujeme a nainstalujeme Apache:

sudo apt-get update
sudo apt-get upgrade
sudo apt-get install apache2

A máme v podstatě hotovo!

Testujeme

Nyní se z našeho velkého počítače podíváme, jestli webový server běží. Přejdeme na adresu http://raspberrypi/ a pokud vidíme tohle, tak jo!

Několik tipů na závěr

Obsah defaultní stránky webserveru upravíme (v jednoduchém editoru nano) příkazem:

sudo nano /var/www/html/index.html 

Editor zavřete (a uložíte změny) stisknutím kombinace Ctrl + X a pak Y.

Pokud bychom chtěli mít webserver dostupný i z venkovního internetu, je to taky celkem jednoduché, ale pozor na bezpečnost. V podstatě musíte na routeru nastavit “port forwarding”, čili budete otevírat určité porty (v našem případě port 80) venkovnímu internetu. Nastavení se liší u každého routeru. Pak budete moci k Raspberry přistupovat odkudkoli, pokud budete znát IP svého routeru. Případně si na něj můžete nasměrovat doménu.

Doporučuji si změnit výchozí heslo. Můžete tak udělat pomocí utilitky:

sudo raspi-config

Bezpečnost webového serveru je široké téma. Doporučuji nainstalovat fail2ban.

Jak jednoduše zautomatizovat testování webové stránky – Selenium a Webdriver

Po každé větší změně v projektu, případně rovnou při každém releasu je vhodné otestovat základní funkčnost aplikace. End-to-End testování přímo v prohlížeči je jednou z možností a je s tím podle mě sranda.

End-to-end testing is a methodology used to test whether the flow of an application is performing as designed from start to finish.

https://www.techopedia.com/definition/7035/end-to-end-test

Co budeme potřebovat?

Facebook Webdriver si stáhneme přes composer, Selenium a ChromeDriver si stáhneme klasicky a naše složka bude vypadat takto:

Píšeme test

Založíme soubor test.php, ten může vypadat nějak takto:

<?php

use Facebook\WebDriver\Remote\RemoteWebDriver;
use Facebook\WebDriver\Remote\DesiredCapabilities;
use Facebook\WebDriver\Chrome\ChromeOptions;
use Facebook\WebDriver\WebDriverDimension;
use Facebook\WebDriver\WebDriverBy;
use Facebook\WebDriver\WebDriverExpectedCondition;

require_once 'vendor/autoload.php';

// config
$host = 'http://localhost:4444/wd/hub';
$options = new ChromeOptions();
$options->setExperimentalOption('prefs', ['download.default_directory' => 'c:/temp']);
$capabilities = DesiredCapabilities::chrome();
$capabilities->setCapability(ChromeOptions::CAPABILITY, $options);

// create driver and resize window
$driver = RemoteWebDriver::create($host, $capabilities, 5000); 
$driver->manage()->window()->setSize(new WebDriverDimension(1360, 768));

// start testing this URL
$driver->navigate()->to("https://www.skoula.cz/");

// click on some element
$driver->findElement(WebDriverBy::cssSelector('.menu-item-1233 a'))->click();

// check URL if we are there already
$driver->wait(5, 500)->until(
    WebDriverExpectedCondition::urlContains('projekty')
);

// is there some element?
if ($driver->findElements(WebDriverBy::className('entry-title'))) {
    echo "ok";
} else {
    echo "ko";
}

A jak probíhá testování?

  1. Nejprve si spustíme Selenium Server – stačí spustit stažený .jar soubor.
  2. Pak spustíme náš test.php – ať už v prohlížeči nebo přes konzoli.

Jak to vypadá v praxi vidíte na tomto videu. Není zrychlené :)

Celý tento mini projekt si můžete stáhnout zde.

Lepší editace videa – Filmora

Pokud vám ke stříhání videa nestačí aplikace Fotky pro Windows 10, bude asi potřeba zainvestovat. Já vybíral z Filmory a Adobe Premiere Elements a nakonec jsem vybral první jmenovanou (ve verzi 9).

https://filmora.wondershare.com/filmora-2018/images/shared/filmora-9/filmora-9-box.png

Filmora je relativně hezký program, který jednorázově stojí $60 a nebo s ročním předplatným $40. Obsahuje klasicky panel s obsahem, panel videa a časovou osu (až 100 vrstev). Líbí se mi, že se v ní dají dělat pokročilé věci ale stále jednoduše.

Kromě spousty efektů a filtrů, předpřipravené hudby, titulků, rámečků (to se tak nějak očekává) obsahuje i pokročilé funkce, například green screen effect.

Editace videa ve Windows 10

Movie Maker byl zkrátka nepřekonatelný program pro jednoduchou editaci videa. Když jsem hledal jeho nástupce, nejvíc se mi osvědčil OpenShot Video Editor, který má ale typicky hnusné uživatelské rozhraní.

Ve Windows 10 existuje aplikace Fotky, která slouží primárně pro prohlížení obrázků a to i těch uložených na OneDrivu. Trošku nešikovně je do ní zakomponovaný program Editor videa.

Ten je ale skvělý na takovéto rychlé sestříhání videa. Přidáte si titulek, nasázíte tam videa, případně si je trošku nastříháte, vyberete předpřipravenou písničku a je to. Samozřejmě ještě přidáte nějaký ten 3D efekt – explozi, déšť atd včetně možnosti ukotvení na určitý bod obrazovky. Všechno je krásně jednoduché a celý program má hezký moderní vzhled.

Tablet se zobrazenou aplikací Fotografie a editorem videí.

Mrzí mě na něm jediná věc a tou je absence nějaké časové osy pro vkládání hudby. Je to zkrátka daň za jednoduchost.

Videa na svůj YouTube kanál přidávám celkem často a poslední dobou jsou “sestříhaná” právě v tomto programu.