O původu slova robot

//našel jsem tenhle článek z mého ztraceného blogu ve wayback machine :)

Seděl tak Karel, syn Čapka Antonína, na stolici a mnul si ovar. I hnul se ten ovar a jak se hnul, v mysli jeho se cosi hnulo a novou hru mu do té mysli přineslo. Však přemýšlel Karel, co že to za chtíč v jeho mysli ten pohyb způsobilo, načež nápad na divadelní hru dostal.

I zeptal se svého rodného bratra Josefa, který léta páně 1917 na zahradě ve Svatoňovicích Malých plevel plel, jak že volati se má stroj člověku ne nepodobný, však city neobdařený a z vůle člověka stvořený. Ošklivě Josef zaklel, když o kopřivu popýlil se, a odvětil Karlovi: “I ty bratře utopicky smýšlející, bez práce koláče nejsou a plevel se sám nevyplení!” Však nálada se zlepšila jemu, když mezi plevelem rebarboru našel.

Toto Karla zarmoutilo velmi, a mnoho nocí oči nezamhouřil, jen čaje z Britské Indie usrkával a rebarborovou buchtu k čaji s chutí přikusoval. Avšak jednu noc vstal z postele, a bratra Josefa se zeptat šel. “Bratříčku, vstávej, vymyslil jsem název tomu stroji! Labor jmenovat se bude, a bude sloužit dobře lidem.” Josef prozřel a děl: “Labor volat chceš ho? Ach bratře, my tady robotujeme, Robot ho zvi!” Znamenitý nápad bratře pomyslil si Karel, popřál bratrovi noc dobrou a šel spát. A už věděl, co bude dělat následujícího rána. Pomůže Josefovi plevel vyplít.

//Smyslem tohoto článku nebylo nic jiného, než publikování této zábavné myšlenky, která mě provází už snad od primy. Zdravím bývalého profesora češtiny…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

(Spamcheck Enabled)