Expedice Tre Kronor

Včera jsem se vrátil z týdenního eurotripu s přáteli. Po velmi dlouhém plánování (prakticky celý rok po hospodách :)) jsme se rozhodli pro trasu Neměcko (Jesteburg) -> Dánsko (Kodaň) -> Švédsko (Stockholm) -> Polsko (Kolobřeh). Byl to vydařený výlet, 4000 km a roztodivné zážitky.

Německem jsme jen profrčeli, ubytovali se těsně u Hamburgu a na druhý den jsme vyrazili do Kodaně, půvabným, lež drahým mostem přes moře. Kodaň je krásné město o velikosti Brna, taková malá Paříž. Všude dojdete pěšky, je tam prostě hezky a čisto a spousta památek. Klídek.

Stejně tak bylo ve Stockholmu, hezky, čisto, ale pekelně draho. Parkování na den v centru vyjde zhruba na 700 Kč, místa zadarmo neexistují. Dokonce i domorodí platí. Naštěstí ne o víkendu, ale to jsme nevěděli. Podívali jsme se do muzea lodi Vasa a prošli si noční Stockholm, omylem jsme narazili na Nobelovu akademii a jiné zajímavosti. Byli jsme ubytovaní v hotelu bez obsluhy, se zámkem na kód, což bylo velké pozdvižení, pocit jako 007. Švédský venkov je nádherný.

No a pak přišel kulturní šok, Polsko. Samotný Kolobřeh je krásné turistické letovisko u moře (18 stupňů, mmm bradavky tuhnou), nicméně Polsko jako takové, bohužel jako Česko, je prostě jiná liga. Při cestě k moři co metr to pohozená PETka, lednička atd. Rozbořené domy, rozbité silnice, vidláci. Ale aspoň je tam levno, takže jsme jedli a pili jako králové.

Mezitím jsme ještě dvakrát stanovali ve Švédsku u jezera a pak v lese. Slunce zapadalo až někdy v 11 a příroda byla krásná. Akorát najít vhodné místo nám zabralo hodně času a nafty.

Ještě několik trapných poznámek a pak několik fotek.

  • Německé dálnice jsou úžasné. Dánské a Švédské taky. Zadarmo, perfektní stav.
  • Rybí prsty nejsou náhražka ulovené ryby (nebralo nám) a na ohni se opéct nedají.
  • Vysočina to jistí.
  • Všechny hlavní města jsme projeli se staženou střechou a s tímto hitem.
  • Polské disko na POLO TV je ztělesněním pekla.

 

 

Pár novinek ze života maloměšťáka

Tak je to týden co jsem hrdě odstátnicoval. Určitě se ptáte, “co jsi dělal?” Já vám odpovím jasně: nic.

Tak nějak jsem chtěl začít plnit všechny ty aktivity a předsevzetí, která jsem si dal před oním dnem, ale nějak se mi to nedaří. Né že bych se celé dny flákal, ale není to ono. Zní to jako úvod nějaké knihy nebo videa o osobním rozvoji.

Zítra jedeme s kámošema na chatu grilovat. Těším se, zasložená odměna. Taky jsem si koupil novou TV a Xbox, ale nakonec se prodávající nedostavil takže si budu muset počkat do dalšího týdne.

To taky začínám učit nějaký švonckovní IT kurz v Přerově, takže budu vstávat tak v 5. OMG.

Jo a založil jsem herní studio! Už brzy podám první info! :)

[online přenos] 15 dní do státnic (po novém přepočtu)

Omlouvám se všem, kteří čekali mé peprné reporty z exkluzivního učení sociologie. Včera jsem zdárně dokončil klasické sociology a začal jsem předmět se zajímavým názvem Informační společnost. Je to asi 600 slidů a krom historických dat tak obecných, že vůbec nevím o čem to je.

Hezký den!

[online přenos] 18 dní do státnic

crazy-man-in-shower-760765-mJak jsem včera slíbil, tak jsem udělal. Dneska jsem si zopakoval a vypsal Turingovy stroje a rozhodnutelnost problémů a vypsal jsem si ještě konečné automaty a gramatiky ze včerejška. Jsem vysílen. Zase zítra, složitost algoritmů omg.

Do konce měsíce bych ještě chtěl zopakovat další dvě IT otázky a pak už mě čeká jen 8 dní s 8 sociologickými otázkami, což bude největší záhul. A pak mě čeká 7 opakovacích dní, takový svaťák.

Je toho strašně moc a učím se to podle mě příliš povrchně. Snad to vyjde. Jinak to nejde.

ZAČNĚTE SE UČIT DŘÍV

 

Moje láska k DámeJídlo.cz

Když občas přemýšlím, čím si zvednout náladu po těžkém dni a co sníst, vzpomenu si na damejidlo.cz a začnu slintat. To je tak boží stránka. Dokážu tam strávit i více než hodinu procházením restaurací a přemýšlením nad tím, co si dám.

Navíc mají perfektní péči o zákazníky. Při předposlední objednávce nám jídlo dovezli se spožděním asi 15 minut a obdržel jsem tak 100 Kč jako omluvu v kreditech. To spolu s akcí 1+1 pizza zdarma v restauraci Pizzeria la Botte znamená neuvěřitelné hody za cca 50 Kč. Btw, tak dobré pizzy jako od nich jsem ještě neměl.

A nejlepší na tom je to, že tenhle článek není PR ani affil, prostě jsem se s vámi chtěl podělit o moji tajnou úchylku. Samozřejmě to není náhrada romantických večeří, ale takový bonus :)

Je to soukromá firma, může si dělat, co chce

Může. Ale to neznamená, že je imunní vůči kritice.

Často to slyšíme jako umlčovací taktiku od lidí. Když se někomu nelíbí nějaký produkt nebo služba na internetu, případně rovnou firma, tak ten druhý člověk prostě řekne, je to jejich firma, můžou si dělat, co chtějí, co je ti po tom? A nevztahuje se to jen na internet.

Sám jsem se několikrát přistihl při tom, že ten argument “je to jejich věc” používám. Pak jsem si ale řekl, že je to přece normální –  věc, co mě sere, tak zkritizovat.

 

Nebudu vstávat brzo

Chápu, že je módou vstávat v 5-7 hodin ráno a “tvořit” (=ve slangu většiny bloggerů to znamená psát články o osobním rozvoji :)).

Ale já teda raději vstanu v 10 (když je tam možnost) a jdu spát až někdy po 2 ráno. Vždyť je to jedno, ne? V noci, když mě nikdo neruší se dobře pracuje a odpadá starost s ranním vstáváním. Mám rád ten pocit když ten den už nemám žádné povinnosti a můžu se věnovat tomu, co mě baví, což se někdy dokonce překrývá i s prací. Kdybych nechtěl, aby mě někdo rušil ráno, tak bych musel vstát asi ve 4.

Žijeme v době, kdy máme elektrické osvětlení, takže racionální důvod pro brzké vstávání kvůli tomu, abychom stihli na poli zasít žito už neexistuje.

Nemám nic proti tomu aby někdo vstával brzo, jen za sebe tvrdím, že to nemá logický význam se k tomu přemlouvat, alespoň pro mě.

Trvá to…

…jak jí tři roky trvalo založit úspěšnou firmu, přičemž ty tři roky byla v konstantním stresu a skoro o vodě a o chlebu. Samozřejmě, jakmile firmu zajela, tak se každý jenom díval na to, jak ona se má, že má několik nemovitostí, aut apod…

…a dneska stojí spousta lidí a říkají mi “ty se máš, ty umíš anglicky, umíš ty počítače a o práci nemáš nouzi”…

zdroj: IT Efektivně

Teach them to question everything

George Carlin (1937-2008) byl americký kritik všeho druhu, proslavili jej jeho stand-up shows a před časem jsem si ho oblíbil a hltám zábavné, sprosté, myšlenkami nabušené záznamy jeho vystoupení na YouTube.

Dá se říct, že každý jeho výstup/přednáška je natolik inspirativní, až to bolí. Za všechny které jsem viděl jsem vybral jedno video – “Teach them to question everything“. Má jen minutu, zapni to!

Ta myšlenka je přece tak jednoduchá a praktická. Ptát se, zjišťovat, proč to tak je a proč to mám dělat zrovna takto. Spoustu věcí totiž děláme nelogicky a iracionálně – viz můj starší článek, jen proto, že se to tak dělá, přitom existuje lepší řešení, které nabízí méně námahy a lepší výsledek. Inovaci.

Pro nalezení lepšího řešení (respektive obhájení toho stávajícího) je důležitý pohled z odstupu. Nebát se přemýšlet o neobvyklých postupech. Tak moderní a cool pojem “thinking outside the box” určitě znáš. Zkus se na věci dívat z různých úhlů a kriticky myslet. Bořit stereotypy.