Expedice Tre Kronor

Včera jsem se vrátil z týdenního eurotripu s přáteli. Po velmi dlouhém plánování (prakticky celý rok po hospodách :)) jsme se rozhodli pro trasu Neměcko (Jesteburg) -> Dánsko (Kodaň) -> Švédsko (Stockholm) -> Polsko (Kolobřeh). Byl to vydařený výlet, 4000 km a roztodivné zážitky.

Německem jsme jen profrčeli, ubytovali se těsně u Hamburgu a na druhý den jsme vyrazili do Kodaně, půvabným, lež drahým mostem přes moře. Kodaň je krásné město o velikosti Brna, taková malá Paříž. Všude dojdete pěšky, je tam prostě hezky a čisto a spousta památek. Klídek.

Stejně tak bylo ve Stockholmu, hezky, čisto, ale pekelně draho. Parkování na den v centru vyjde zhruba na 700 Kč, místa zadarmo neexistují. Dokonce i domorodí platí. Naštěstí ne o víkendu, ale to jsme nevěděli. Podívali jsme se do muzea lodi Vasa a prošli si noční Stockholm, omylem jsme narazili na Nobelovu akademii a jiné zajímavosti. Byli jsme ubytovaní v hotelu bez obsluhy, se zámkem na kód, což bylo velké pozdvižení, pocit jako 007. Švédský venkov je nádherný.

No a pak přišel kulturní šok, Polsko. Samotný Kolobřeh je krásné turistické letovisko u moře (18 stupňů, mmm bradavky tuhnou), nicméně Polsko jako takové, bohužel jako Česko, je prostě jiná liga. Při cestě k moři co metr to pohozená PETka, lednička atd. Rozbořené domy, rozbité silnice, vidláci. Ale aspoň je tam levno, takže jsme jedli a pili jako králové.

Mezitím jsme ještě dvakrát stanovali ve Švédsku u jezera a pak v lese. Slunce zapadalo až někdy v 11 a příroda byla krásná. Akorát najít vhodné místo nám zabralo hodně času a nafty.

Ještě několik trapných poznámek a pak několik fotek.

  • Německé dálnice jsou úžasné. Dánské a Švédské taky. Zadarmo, perfektní stav.
  • Rybí prsty nejsou náhražka ulovené ryby (nebralo nám) a na ohni se opéct nedají.
  • Vysočina to jistí.
  • Všechny hlavní města jsme projeli se staženou střechou a s tímto hitem.
  • Polské disko na POLO TV je ztělesněním pekla.